Cukrovka, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, ale i rakovina. To jsou jen některá z mnoha onemocnění, jejichž společným jmenovatelem bývá snížená produkce tzv. butyrátu střevními bakteriemi.
Butyrát je sůl kyseliny máselné, kterou produkují prospěšné střevní bakterie. Obnovuje celistvost střevní sliznice a tím snižuje pronikání střevního obsahu do sliznice a následně do krve. Má také zásadní vliv na tlumení chronických zánětů ve střevě. "Butyrát je produkován zejména tzv. anaerobními bakteriemi, které fermentují vlákninu ve střevě. Jde bez nadsázky o esenciální vitamín nebo živinu ovlivňující množství fyziologických procesů v lidském těle. Různé vědecké studie prokázaly, že butyrát může působit protizánětlivě a dokonce i protinádor smrt buněk kolorektálního karcinomu,“ vysvětluje Petr Ryšávka ze společnosti MICROCENTRANS a JULAMEDIC, která se zabývá výzkumem butyrátu. „Ukazuje se také, že butyrát zvyšuje citlivost tkání na inzulín, čímž představuje nový směr podpůrného doplňování výživy u pacientů s cukrovkou.“
Butyrátový paradox: zdravé buňky podporuje v růstu, nádorové ničí
Medicína zná již několik let pojem butyrátový paradox. Jedná se o schopnost oddělovat v organizmu, zejména v oblasti střevní sliznice, zdravé a nádorové buňky, přičemž ty zdravé podporuje v množení. Nádorové buňky naopak ničí tím, že u nich vyvolává proces takzvané buněčné sebevraždy (apoptózy). \"Předpokladem pro správný účinek butyrátu je jeho dostatečný příjem. Základní podmínkou je jeho speciální úprava, která zajistí, že butyrát při průchodu trávicím systémem nebude poškozen agresivním pH žaludku, \"uvádí Petr Ryšávka s tím, že v současnosti se butyrát dostává do těla pacientů ve formě speciálně upravených kapslí. Jeho tým momentálně pracuje na vývoji cíleného uvolňování butyrátu, což by ještě výrazněji zvýšilo jeho účinnost.
Záněty a onemocnění střev, obezita i dědičné choroby
Butyrát působí jako regulační molekula naší imunity protizánětlivě, což jej předurčuje k využití při léčbě střevních zánětů. Jeho produkcí bakterie ovládají náš imunitní systém a tlumí jeho chronické reakce. Velkou naději tak do budoucna přináší pro pacienty s Crohnovou chorobou či ulcerózní kolitidou. „Testy provedené na zahraničních pracovištích prokázaly, že právě pacienti s ulcerózní kolitidou měli výrazně snížený obsah bakterií, které butyrát produkují,“ vysvětluje Petr Ryšávka. Podobně nízký obsah butyrátu podle průzkumu vykazují i lidé trpící cukrovkou, proto lze butyrát velmi úspěšně využít i při její léčbě. Slibné výsledky přinášejí také první publikace, které se zabývají terapeutickým potenciálem butyrátu při některých dědičných onemocněních, jako je například cystická fibróza.
